[Home]
[MS WORD]
[MS EXCEL]
[Úvodní hodina]
[MS Windows]
[Počítačové sítě]
[Elektronická pošta]
Cvičení 3.
Internet popis a služby FTP, Telnet, WWW, email
Počítačové sítě
Vzrůstající podíl počítačového zpracování dat -> stále větší potřeba sdílet a
vyměňovat data, sdílet prostředky (tiskárny) -> spojování počítačů do sítí
Typy
LAN – Local Area Network, sítě pokrývající oblast několika místností, maximálně budov
WAN – Wide Area Network
Topologie LAN

Topologie sběrnice

Topologie hvězda

Topologie kruh
WAN sítě

Příklad obecné sítě (topologie)
Přenos dat v digitálních sítích
Data se přenášejí po částech (“kvantech, balíčkách, shlucích”), doplněna o služební
informace (hlavičku - adresa zdroje, cíle, zabezpečení) = paketech

Přenášená data mohou být jak “data”, tj. např. obsah souboru, text, tak i
zprávy (příkazy a požadavky cílovému počítači)
Důvody přenosu dat v paketech:
- stanice nezatěžuje síť trvalým datovým tokem (šance pro ostatní stanice)
- stanice sama zpracovává data po částech (např. čtení souboru po blocích)
- odolnost proti chybám při přenosu (pokud dojde k chybě při přenosu, stačí opakovaně přenést pouze poškozený paket);
Technologie přenosu dat - Sítě s přepojováním paketů
Stanice nevysílá žádný požadavek na přenos do sítě, pouze odešle paket;
aktivní prvky sítě (routery = směrovače) analyzují hlavičku paketu a
dle adresy cíle směrují paket k cílové stanici
Informace, kam paket směrovat, je uložena ve směrovačích v tzv. směrovacích
tabulkách; informace o topologii sítě si směrovače vzájemně vyměňují
Výhody:
- Odolnost proti poruchám v sítí
- jednotlivé pakety (vysílané jednou stanicí) se směrují nezávisle;
při poruše sítě nebo zahlcení linek se další pakety dostávají
k cíli jinou cestou než předchozí (každý paket může jít
obecně jinou cestou)
Nevýhody:
- není zaručeno, že pakety dorazí k cíli ve stejném pořadí,
v jakém byly vyslány (musí se zajistit pomocí dalších mechanismů)
- sítí není zaručeno ani doručení paketu
INTERNET funguje na principu přepojování paketů!
INTERNET
Vznik - potřeba navrhnout síťovou technologii, která by umožnila propojení
různých platforem (počítačů s různým OS, různé lokální sítě) jednotnou sítí
Identifikace počítače v Internetu:
Síťová adresa: 4 slabiky (oktety, byty);
zápis: dekadická čísla, oddělená tečkou Příklad: 147.32.100.5
ČVUT má přidělenu adresu sítě typu 147.32.XX.XX.
FEL, katedra počítačů má adresy 147.32.80.XX
počítače FD v Horské ulici mají adresy 147.32.66.XX
počítače FD v Konviktské ulici mají adresy 147.32.100.XX
IP protokol, IP pakety
Data se předávají prostřednictvím IP protokolu (v IP paketech).
IP protokol je protokol na síťové vrsvě (jejím úkolem je směrování –
dopravení dat k cíli), hlavička IP obsahuje identifikaci zdroje a cíle
IP pakety se směrují v Internetu technologií
přepínání paketů na směrovačích (routerech). Informace o tom, kudy se mají
IP pakety směrovat, jsou uloženy v tzv. směrovacích tabulkách [síť, přes
jakého souseda, jak daleko]
Tvorba směrovacích tabulek: metody hledání cest v grafech; routery si vyměňují
informace speciálními protokoly:
TCP protokol (Transmition Control Protokol)
Nadstavba IP protokolu (pakety TCP se přenášejí vnořeny do IP jako data). Zajišťuje
číslování paketů, jejich správné řazení na cílové straně, potvrzování došlých
paketů (okénkový protokol), služby pro řízení spojení
Identifikace počítače v Internetu pomocí jmen a domén
Identifikace počítačů pomocí IP adres – pro správu počítačů a uživatele
internetu nepraktické (lépe se pracuje se jmény)
jméno_počítače.doména_n. … .doména_1
převod jmen na IP adresy zajišťuje DNS server – distribuovaná databáze
jmen a adres (na počítačích zv. nameservery); každý server zná jména a
adresy počítačů ve své doméně (např. na FD ČVUT) a zná adresu nameserveru
nadřazené domény (ČVUT); v případě, že nezná přiřazení jméno-IP adresa,
postupuje dotaz nameserveru nadřazené domény atd.
Model klient-server
Komunikační model používaný v Internetu (na aplikační úrovni)
Server – program (většinou je tak označován i samotný počítač),
který poskytuje služby klientům (zákazníkům) – na základě požadavku od
klienta vykoná nějakou akci (pošle klientovi soubor, html dokument, ...)
klient – program, který poskytuje uživatelské rozhraní a na základě
požadavků uživatele zasílá serveru žádosti (a čeká na odpověď…)
Klient a server spolu komunikují na základě nějakého protokolu (FTP, HTTP,…)
PROTOKOLY TCP/IP
Internet je počítačová síť, kde počítače mezi sebou komunikují pomocí protokolů TCP/IP.
Protokol definuje jak budou programy mezi sebou v síti komunikovat - jak má
vypadat zpráva jednoho programu druhému, na co se může program zeptat, jaký ty
odpovědi obdrží, apod. TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol)
je průmyslový standard sítě Internet. To znamená, že všechny počítače v síti
Internet komunikují právě protokoly z rodiny TCP/IP, která zahrnuje téměř 100 protokolů,
z nichž se běžný uživatel setká zejména s těmito následujícími.
Protokol – Telnet
Telecommunication network - Umožňuje interaktivní přístup ke vzdáleným počítačům.
Protokol - FTP
File transfer Protocol - Umožňuje přenos souborů v síti Internet:
Protokol - SMTP
Simple Mail Transfer Protocol - Slouží k přenosu elektronické pošty.
Protokol - GOPHER
Je komunikační protokol stejnojmenného informačního systému.
Protokol - HTTP
Hyper Text Transfer Protocol - Umožňuje přenos stránek informačního systému WWW
Protokol - DNS
Domain Name System - Umožňuje adresovat počítače v Internetu pomocí tzv. doménových adres.
Telnet
Aplikace terminálu po síti (síťový terminál). Umožňuje přihlásit se ke vzdálenému
počítači a pracovat způsobem, jako bychom seděli u jeho terminálu využití
zejména pro stanice s operačním systémem UNIX. Spouští se příkazem
telnet, připojení ke vzdálenému počítači Připojit -> Vzdálený systém.
Do políčka hostitel vypisujeme jméno vzdáleného počítače alex.stk.cz, bbs.vslib.cz
Ovládání terminálových aplikací se poněkud liší od běžných aplikací pod
MS-DOS (Windows); aplikace běží na vzdáleném počítači a terminálový program pouze
zasílá vzdálenému počítači stisknuté klávesy a vypisuje na obrazovku přijaté znaky.
Vzhledem ke zpoždění v síti a zpracování (pokud je na vzdálený počítač připojeno
více uživatelů) je často delší doba odezvy na stisknutý znak.
Je třeba ukončovat korektně terminálovou relaci (odpojením od vzdáleného počítače
a ukončením programu).
Standardní telnet (i ftp) nepoužívá šifrování hesla při přenosu -> heslo putuje v paketu po
síti nešifrované -> možný odchyt
FTP klient
Program pro přenos souborů mezi lokálním počítačem a vzdáleným počítačem
(kdekoliv v Internetu)
vzdálený počítač – anglicky označován jako host, host computer, resp. remote computer
FTP programy:
- řádkový klient – vestavěný klient Win95/NT, Unix, DOS
- aplikace pro Win95/NT – CuteFTP, W32_ftp, WinCommander, Leech, …
Některé veřejné FTP servery:
ftp.vse.cz,
ftp.vslib.cz,
ftp.microsoft.com, ...
user: annonymous, password: email@adresa
Školní FTP server
fdnet.fd.cvut.cz = 147.32.100.5
user: xjmeno, password: jako na Novell
HTTP protokol (Hyper Text Transfer Protocol)
WWW – World Wide Web
Vyhledávání na WWW:
Hypertext:
www.seznam.cz
www.atlas.cz
www.firmy.cz
www.zmije.cz
www.yahoo.com
Fulltext:
kompas.seznam.cz
www.search.cz
www.altavista.com
Ostatní
www.alenka.cz vyhledávaš vyhledávačů
hledej.seznam.cz
[Home]
[MS WORD]
[MS EXCEL]
[Úvodní hodina]
[MS Windows]
[Počítačové sítě]
[Elektronická pošta]
Autor stránek: Martin Pěnička
K611 Katedra Aplikované Matematiky